Jak najít odvahu ke změně

Publikováno dne 5. 07. 2017

Poslední článek si pro vás připravila finalistkas č. 12 Naďa Chýlková

Oficiální foto ze soutěže Miss Baculaté Křivky 2017 Photo © Skopal

Oficiální foto ze soutěže Miss Baculaté Křivky 2017
Photo © Skopal

Náš život běží, minuty, hodiny, dny a roky a my jen můžeme ovlivnit svou budoucnost, minulost uběhla a není už v naší moci.

Já jako malá holčička, s mašličkou v hlavě, kterou mi s láskou každé ráno dávala do vlasu maminka. Měla jsem spoustu snů a přání… sny o princi na bílém koni, který přijede…krásný dívčí sen mnoha holčiček.

Ale pak přišel život…a stála jsem na křižovatce, kterou cestou se dát, která je ta správná, a tak život běží… dobře i špatně. V životě jsem zažila spoustu pádu, ze kterých jsem se snažila znovu zvednout a bojovat dál za něco, co jsem měla v hlavě…za něco, co byl jen sen.

Nyní se budu před Vámi snažit odhalit svůj život. Už nikdy nezjistím, které rozhodnutí bylo dobré a které ne. Jsem člověk, který příliš změny nemiluje. Hodně druhým dovolím, nechám si na sobě i dříví štípat jak se říká, ale jeden den pálím mosty a vše měním, instinktivně bez přemýšlení…

S odstupem času těžko říct, zda to bylo dobře nebo špatně.

17834118_10209220592886987_208921790787213690_oPomalu otvírám svůj život…princezna se ve dvaceti letech provdala za učiteleo 8 let staršího, super chlapa, kterého, ale hodně ovlivňovala jako jedináčka matka. Po narození prvního syna bylo velké štěstí. Postavili jsme si s tchýni a tchánem napůl domeček…pohádka…za dva roky, při druhém těhotenství jsem zažila pád na dno, kdy při předčasném porodu mi zemřela dcera. Některé rodiny toto stmelí… nás to rozbilo. K porodu mě totiž vezl tchán, úžasný to člověk, který to nezvládl, dostal infarkt, pak nemocenská, zástava srdce…znovu infarkt a konec. A tím skončila pohádka…a začalo peklo…Kdy vina za obě úmrtí mi byla pořád podsouvána tchýní, která do toho času byla pro mě jako druhá maminka. Začal očistec a já nevěděla, jak dál. Jednoho dne jsem se sbalila a odstěhovala k babičce. Vztah byl v troskách, ani nevím, kde jsem našla na to sílu…najednou se ve mně něco bloklo a šla jsem jako robot někde jinde a nepřemýšlela jsem, co bude dál, hnána touhou vše změnit, nemohla jsem dál…ale pak jsem začala přemýšlet, nechtěla jsem to vzdát, připravit syna o tátu…tak jsem se vrátila po čase zpět.

Chvilku to fungovalo a já znovu otěhotněla a druhá radost a druhý syn. Ale to nebyly jen jediné mé starosti. Manžel si našel nové hobby – alkohol a život se řítil obrovskou rychlostí do míst, ze kterých, pokud člověk sám nechce, se nedostane. Pořád jsem doufala, že se něco změní, ale žádná změna nepřišla a já čekala ještě dlouhých 12let na další změnu. V tomto období jsem se trápila a bojovala i se svými kily, ale vždy když mi bylo nejhůře, tak jsem si vzpomněla na svého milovaného dědečka…ten vždy říkal děvucho netrap se, komu dát na kom znát…dobře vařil a vždy mě ujišťoval, že pro štíhloučkou by to nedělal, že tam by jeho vaření vidět nebylo. Toužila jsem po změně v životě, ale něco mi v tom bránilo. A najednou se objevil pro mě ten princ, kterého jsem uviděla a s ním odjela až za oceán do Ameriky a začala nová etapa života. Těžká i krásná. Přistání na letišti s jedním kufrem a začátek od nuly.

18278260_10209455880729036_2999548763907626309_oTakže přemýšlím, co je to ta odvaha. Myslím, že pro každého je odvaha něco jiného…je to risk. Odvaha je snít, mít svůj vlastní názor, odvaha je i to říct ne. Co vše člověku může bránit, strach z toho, že opouštíš něco staršího a vstupuješ do nového…pro člověka to není jednoduché… NEJISTOTA. Člověk musí být připraven skočit do prázdna a riskovat. Zariskovala jsem na pár let, ale i tak jsem se po 9 letech vrátila do ČR. Návrat byl těžký, ale věděla jsem, že nechci zůstat do smrti bez svých nejbližších. A v ČR se vše změnilo. Princ odešel za jinou princeznou a já zase ležela někde na dně a už nechtěla vstát. Nechtěla jsem žít, chtěla jsem už konec. Neměla jsem sílu bojovat. Ale pomohli mi všichni úžasní lidé okolo mě… kamarádky v recepci, moji úžasní synové a rodina. Poznala jsem super chlapa a život jede dále. Myslím, že dobře. Miluji svoji rodinu, a všechny kamarády a známé a těším se ze života a nenechám si to nikým zničit.

Tak kdybych měla poradit dalším…jak tedy najít odvahu ke změně…hodit si mincí…asi v tom to není. Je to jen ve Vás samotných, po změnách jsou lidi šťastnější, ale musíte udělat ten krok. Člověk by měl poslechnout svůj vnitřní hlas. Opravdu je lepší z mých zkušeností, nepřemýšlet a udělat rázný škrt a budete šťastnější. Změna, to je jako nová cesta… musí vyjít z nás… a pak něco změníme.

2 komentáře k “Jak najít odvahu ke změně”

  1. Nadi, napsala jsi opravdu nádherně a pevně věřím tomu, že dosáhneš až na vrchol. A i kdyby to náhodou nevyšlo, zůstaň taková jaká jsi – jsi úžasný člověk.

  2. Nadi!!!!To jsem vůbec nevěděla!!! Tvůj osud mně zasáhl do srdíčka. Jsi úžasná, jak jsi to všechno zvládla!!! Úžasná!

Zanechte komentář

Napsat komentář

Vaše informace jsou u nás v bezpečí. Nemáme rádi spam. Přečtěte si informace o ochraně údajů.

Do následujícího políčka prosím zkopírujte tento kód: bWYZQt